„Švýcarsko Dálného východu“: na Tchaj-wanu se konalo v jeden moment 10 národních referend

Ve stejný moment jako probíhaly komunální volby se na Tchaj-wanu předminulý víkend uskutečnilo 10 celostátních referend.

Tchaj-wan zažil supervolební víkend (24.-25.11. 2018), který ovšem nedopadl nijak dobře pro vládnoucí stranu DPP a prezidentku Cchaj Jing-wen, která na základě těchto výsledků odstoupila z funkce šéfky strany DPP. Velký vítězem voleb i referend je opoziční strana KMT (Národní strana) a její pročínská politika. V této souvislosti se objevily i podezření z čínského vměšování.

Tchaj-wan patří mezi země, kde se daří přímé demokracii. Od roku 2003, kdy bylo národní referendum zavedeno, se jich v zemi uskutečnilo 16. Referenda mohou být vyhlášena na základě iniciativy občanů. Institut referenda zavedla v roce 2003 právě dnes vládnoucí DPP. Nyní se ale tento nástroj proti ní obrátil v plné míře.

Nejdůležitějšími a nejvíce sledovanými referendy byly tři: otázka sňatků párů stejného pohlaví, otázka ukončení jaderných elektráren a otázka označení Tchaj-wanu a jeho sportovců na mezinárodních sportovních kláních.

Referendum o sňatcích stejného pohlaví dopadlo ve prospěch „tradiční rodiny“ a definice manželství jako svazku muže a ženy (56 % hlasů). Zajímavé na tomto referendu je, že odporuje dřívějšímu rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého se jedná o diskriminaci, pokud svazky párů stejného pohlaví nejsou umožněny. Do čela odporu a iniciativy za referendum se postavily křesťanské kruhy, které se paradoxně zasazovaly za ochranu tradičních čínské rodiny. Voliči KMT jim dali za pravdu, DPP byla spíše pro liberalizaci. V podobném ranku se ocitl i výsledek dalšího z referend tohoto víkendu, ve kterém voliči odmítli provádění zákona o genderové rovnosti ve školách. Kritikům zákona vadil právě i důraz na práva osob LGBTI.

Politika DPP, tentokrát energetická a environmentální, dostala ránu i v případě referenda o jaderné energii. 59 % voličů odmítlo vládní plán postupně opustit jadernou energetiku. Vítězství slavil opět KMT a pro-jaderní aktivisté, kteří argumentovali hrozbou „black-outů“ a využívali ekologické heslo „Go Green With Nuclear“. Za zmínku v této souvislosti stojí zmínit, že všechny čtyři tchajwanské elektrárny jsou „fukušimského typu“ a jsou postaveny kvůli chlazení na břehu moře. Tři jsou v provozu, výstavba čtvrté byla zastavena právě v reakci na neštěstí ve Fukušimě.

Z pohledu vztahů s Čínou bylo nejcitlivější referendum o názvu reprezentace Tchaj-wanu na mezinárodních sportovních událostech. Vláda si dělala naděje, že na Olympijských hrách v Tokiu v roce 2020 bude ostrovní reprezentace vystupovat pod označením „Taiwan“, a nikoli jako doposud „Chinese Taipei“. 56 % voličů takový návrh zamítlo, zjevně ze snahy neprovokovat Čínu více, než je nezbytně nutné.

V tomto duchu lze chápat výsledek komunálních voleb i referend jako celku. Jedná se sice o klasické vítězství opozice uprostřed mandátu vlády, což je velmi běžné. Je tu ale i onen aspekt utlumit ambice vlády DPP, které mohou jít pro řadu obyvatel Tchaj-wanu příliš daleko, např. i ve vztahu k Číně.

Psáno pro server sinopsis.cz