Kung-fu - desítka filmů pokračuje

Jako správný fanoušek kung-fu filmů se nechci zastavit jen u první desítky - viz můj minulý blog - ale pokračuji dál.

Předchozí blog - https://pachta.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727625 

1. Do předchozí desítky se mi nedostal film Tygr a drak. Byla to asi chyba, ale volba je těžká. Tento snímek tchajwanského režiséra Ang Leeho dostal v roce 2001 Oskara (tehdy porazil Hřebejkův film „Musíme si pomáhat“). Akademie zvolila dobře. Tento film je vizuálně nádherný, melancholický, ukazuje císařskou Čínu před 400 lety, jak si jí asi trochu idealizujeme. Na diváka hodně zapůsobí “létání” bojovníků, což je ale ve wuxia filmech poměrně běžný jev (herec létá zavěšený na tenké gumě). Od „šaolinských filmů“ se liší tím, že referenci pro kung-fu zde netvoří klášter Šaolin, ale chrám Wu Tang, kde vznikly vnitřní styly, např. tchaj-ťi. Film doplnila povedená čínská hudba v tradičním stylu od Tan Duna.

2. Jsem fanoušek Quentina Tarantina, takže nemohu nezmínit Kill Bill 2. První díl ukazuje umění samurajského meče, takže do kung-fu filmů nám spíše pasuje dvojka, kde je nezapomenutelný mistr Pai Mei, kterého ztvárnil legendární hongkongský herec Gordon Liu (Hrál i v jedničce, víte koho? Napište do komentáře). Tarantino si v této postavě udělal z kung-fu filmů trochu legraci, autentičnost bojových stylů tam není, ale film velmi pobaví. Stejně si z celého filmu asi nejvíce pamatuji rozšlápnuté oko Elle.

3. Třetí místo si zaslouží dvojí zpracování problematiky kung-fuového odporu proti japonské okupaci Číny za 2. světové války. Nejprve to zuřivě Japoncům natře Bruce Lee (Pěst plná hněvu), zejména když vymlátí školu karate. V remaku s Jet Lim (Pěst legendy) najdeme trochu věrnější historické pozadí a podobně kvalitní boje. Tyto filmy mají pro Číňany podobný psychologický význam, jako v 80. letech pro Američany Rambo, který to těm Vietnamcům nakonec natřel.

4. Trilogie Kung-fu panda musí být hodně vysoko. Děti tyto animáky milují. Jsou vtipné, nápadité, čerpají hodně z čínských bojových umění včetně zvířecích stylů, ale i z různých legend a čínských reálií apod. Pochopitelně je to celé trochu prvoplánové a ploché. Skutečnost, že na třetím díle se podílela čínská produkce, ukazuje, jak moc Čína využívá bohatost své civilizace k šíření svého kulturního vlivu. Kung-fu panda tak zcela zapadá do čínské „panda diplomacie“, jejíž součástí je i česko-čínský dětský seriálek „Krtek a panda“. 

5. Když páté místo, tak film Pět zbraní od legendárního hongkongského studia Shaw Brothers (jejich logo: štít s písmeny SB zná každý nadšenec). Mistrně zamotaná kung-fu detektivka ve stylu Agathy Christie, kde nevíte, kdo je kdo a kdo koho zabil (nechybí ani taková specialita jako vražedná zbraň „nosní jehla“). Souboje jsou ve filmu kvalitní, s patřičnými doprovodnými zvuky, tajemnými zvířecími styly a je tam prý i kus hudby z filmu Monty Python a Svatý Grál (toho jsem si ale nevšiml).

6. Hudbou naváži - Shaolin Soccer - je to trochu blbina, ale pobaví (především děti). Spojení kung-fu kopů a fotbalu muselo někoho napadnout, ale udělat z takového motivu smysluplný film by bylo velmi těžké. Takže mi z toho opět utkvěla v hlavě jen ta melodie, na kterou cvičí můj velmistr Chiu Chi-ling sestavu Krocení tygra. A tento velmistr si zahrál asi jednu minutu v jiném podobném filmu - Kung-fu mela. Pro nadšence jako já není zbytí, prostě to hltám.

7. Ne všechny kung-fu filmy jsou trapné komedie, nebo filmy jen o boji. Velmistr od režiséra Wong Kar-waie (natočil např. takové speciality jako „2046“ či „In the mood for love“) je film pro náročného diváka, který nutně nemusí být fandou bojových filmů. Je to opět příběh mistra Ip Mana, ale tentokrát zpracovaný velmi poeticky, pomalu, se smyslem pro umělecký detail. Je zasazen do 30. let 20. století do jihočínského Fo Shanu („mekka“ bojových umění v Číně) a v hlavní roli si užijeme skvělého Tony Leunga.

8. Šťastná osmička (v Číně je šťastné číslo 8 nikoli 7)  bych dal filmu a seriálu, který do značné míry kung-fu zpropagoval na Západě. Filmová série se jmenuje se jednoduše - Kung-fu. Navazující seriál český divák zná pod názvem „Kung-fu - Legenda pokračuje“. Z celé série s Davidem Carradinem (hrál Billa v Kill Bill) se mi líbil jen film první o tom, jak americký šaolinský mnich prchá z Číny na tvrdý americký Divoký západ. Ale musím přiznat, že výraz kung-fu jsem poprvé slyšel asi právě díky zmíněnému seriálu, když ho u nás dávali v televizi.

9. Vtipné pokračování 36. komnaty Šaolinu se jmenuje Návrat do 36. komnaty. Opět se setkáváme s motivem boje proti zlým Mandžuům, kteří Čínu ovládli v 17. století. Historie byla poněkud složitější, ale pohádka si zaslouží jasné vymezení dobra a zla. Způsob, jakým se zde laik Chu Jen-chieh (Gordon Liu) naučí kung-fu je absurdní (buddhistický opat San Te mu nařídí stavět a bourat lešení), ale má své kouzlo a opravdovost. Práce posiluje svaly a v bojových uměních platí, že opakování několika pohybů do nekonečna je efektivnější než studium mnoha technik naráz. Tak tedy vzniklo „lešenářské kung-fu“. Dostáváme se zde mimoděk k pravému významu výrazu kung-fu. Ten totiž v čínštině znamená něco jako „důsledný trénink nějaké dovednosti“ (bojové umění se řekne wu-šu). Touto dovedností může být v zásadě cokoli (užitečného).

10. Tenkrát v Číně si zde zaslouží své místo na čestném chvostu. Tento film je o skutečném čínském hrdinovi bojových umění a zakladateli jižních stylů Wong Fei-hungovi. Popravdě řečeno, měl jsem problém film dokoukat do konce, a to i přesto, že hlavního hrdinu ztvárňuje skvělý Jet Li. Pro našinec je to film mírně zmatený až přiblblý, pokud jde o děj i vtipy. Ale bojové scény jsou dobré, historické pozadí ukazuje období ponížení Číny od západních velmocí a především - hudební motiv z filmu je ikonickou písní v kantonštině pro dnešní nadšence jižního stylu Hung Gar (často se používá pro podbarvení kung-fu vystoupení, závodů apod.).

Tato desítka byla asi už více pro fajnšmekry, ale snad jste si tam něco našli. Ve třetí desítce bych už musel jít do opravdových specialit (jako např. Legendární zbraně Číny), nebo úplného mainstreamu typu Matrix. To už bychom se dostali někam jinam. Bohužel výběr dobrých čistě žánrových kung-fu filmů není bezbřehý. Ale chystají se i nové. Walt Disney uvádí v létě do kin Mulan, což je remake původního filmu dle staré legendy. Asi to bude pěkné, nápad na program pro celou rodinu, až skončí karanténa.